Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pozn.: Můj úplně první pokus napsat jakýs takýs příběh (na motivy Duny)

 

Průzkum Arrakis díl První

Smrt! Co je to? Víme o ní, je součástí i týhle mizerný války...legrační kolik času strávíme čekáním. Při útoku čekáme na podporu od letek Bombardérů, pak čekáme že nás podpoří spojenci, kterým se stejně nedá nikdy věřit. Čekáme i tu Smrt, i na dodávky tý odporný směsi melanže řezanou kdejakým tleilaxanskym svinstvem. Prý nás to udrží naživu, i kdybychom nechtěli, ale zatraceně, kdo má takové sračky brát?!

Copak se asi děje doma na Grummanu? Beztak jako obvykle...náš vikomt zase uvažuje, koho podrazit. Ale to už ani člověku nepřijde...

Assassin si náhle uvědomil, kde je, a vrátil se raději k prázdnotě mysli. Myšlení je v boji nebezpečná věc pro vojáka, to už věděl od té šarvátky s Matremi před rokem. Koneckonců, co mu vlastně hrozí? Červi, sardaukarové a ty šílené místní kmeny, co nedají ani metr pouště zadarmo. Zrovinka tady někde se ztratil Pjotr, zauvažoval, když si všiml té pokroucené skály. Rozhodl se, že to zkusí jiným směrem.

Koneckonců, nebýt richesanských nanobotů, které mě kryjou před detektory a odpuzují červy, aspoň na nějkou tu chvíli, tadle procházka by rozhodně zadarmo nebyla...
Assassin jel dále, až se chtěl obrátit a zmizet, na chvíli se ještě podíval na obzor a otáčel vznášedlo, zatracená Arrakis, to si musela ta melanž usmyslet růst zrovna tady? Uvědomil si co řekl a sám sobě se zasmál. Tyhle průzkumné blbosti s  pískem lezou na mozek...

A najednou si přece jen něčeho všiml, nejasný obrys. Koukl do mapy, ale  nic tam nebylo. Cíl byl vzdálen jen půl hodiny, a tak se tam vydal. Kolem něj se mezitím rozmohla smrtící písečná bouře, a tak se vydal k jedné puklině ve skále nedaleko.

Po pár hodinách se rozjasnilo. Málem vylil všechnu vodu co měl ve vznášedlu, jak to s ním seklo. Seděl u něj, v jeskyni, a  u vchodu pár metru od něj byla vidět část Harkonnenské základny! Už věděl co se asi stalo. Harkonneni za bouře vyřadili většinu systémů, aby se nepoškodily, a tak ho neviděli, jak se tam dostal. Ti mizerní zmetci nepočítají, že o nich někdo ví! Jenže jak se dostanu zpátky? Navíc každou chvíli se tu můžou objevit...

Obrazek

Průzkum Arrakis díl Druhý

Bylo třeba rychle jednat! Co vlastně můžu dělat? Moc toho není. Když poruším rozkaz a použiju vysílač, nejen že mě velení nemusí zachytit, ale najdou mě, a jestli přežiju, dožiju své dny v nějakém dole na některé z Harkonnenských držav. Když tu zůstanu, za chvíli se stane totéž.
Mysli, krucinál mysli! Najednou mu to došlo. Přetížil cívky napájení a dálkovým ovládačem nasměroval vznášedlo na základnu. Co se stalo, to Harkonnenům nejdřív nedošlo. Výbuch. Zmatek. Assassin mezitím pronikl do základny. Musí jim za chvíli dojít, co se stalo, řekl, a hledal místo kde se ukryje, základna je přece ve stavu pohotovosti.

Ale však, co blesklo mu hlavou, ti harkonnenští slepřové než na něco přijdou...rozhodl se být drzý, a tak se vplížil do komunikačního centra. Málem ho překvapil strážný, ale rychle ho umlčel starým fíglem, ještě snad ze staré Terry. Skočil na něj, jednou rukou mu stiskl hubu a druhou vrazil dýku do zad. Jeden chudáček si tam hrál z drátky, ale ocelová smyčka i jeho umlčela...

Teď ale co?? Komu snad...bombardéry tu žádné nemáme, a transportéry by byla sebevražda...krucinál, a ještě mají tu drzost porušovat smlouvy, co my plníme! Co si vůbec ti podělaní otrokáři myslí? Čím méně podrazů od nás, tím více od nich!
Takže podrazíme i my..."Už se stalo, neznámy vojíne!" ozval se ze sluchátka posměšný a neznámý hlas z mikrofonu "Doufám, žes měl tolik rozumu, žes zapečetil dveře!" "Ano, ale kdo jste, ksakru?!" "Hovoří k vám commander Rilke z Richesanské Republiky, nevím sice kdo jste, ale děkujeme vám za pomoc!" "Riches?? Ale jak, kdo..." "Není čas! Zůstaňte, kde jste!".

Zmatený Assassin tedy zůstal, ale hlupák nebyl - Nanoboty! Tak proto je nám, průzkumníkům, dávali! A mně bylo hned divný, že jen kvůli červům...jediný pohled na obrazovku...a bylo to jasné. Richesanské satelity budou použity jako orbitální zbraně. Jen ať se strefí...

Ozvaly se náhlé exploze a další...ale protože zažil i nálet na Ekaz, nějak zvlášť ho to nebralo, až na vztek. Najednou výbuch a odhodilo ho to na protější stěnu. Kdyby neměl helmu, je po něm. Možná na to nechtějí svědky, pomyslel si, ale kde se vzaly, tu se vzaly, postavy. Richesanští Kyborgové. Moc toho nenamluví, říkal si, když ho odzbrojili a doslova s ním mrskli o podlahu transportéru.

Zbytek už se udál na vesmírné stanici okolo jedné richesanské državy, když se objevil commander a dal rozkaz, ať Moritana pustí a vráti mu zbraně, zatímco šli do jeho kanceláře. "Brzy se vrátite zpátky na Grumman, odvedl jste velice dobrou práci." "Děkuji za vaši péči, ale buď mi to vysvětlíte, co to bylo, nebo..." "Ti Grummanci...věděli jsme, že by to nešlo jen tak utajit, tak jsme vám, několika z vás, dali nanoboty, kteří při vaší infiltraci infikují počítače virem. Věděli jsme to jen já a váš vikomt. Nejen, že Moritani a Richesane právě ovládají největší část Arrakis, ale známe polohu všech Harkonnenských základen v Impériu, i jejich sílu a obranu."

Iks nedlouho poté, přišel se zdokonalenými systémy, co odolají Richesanskému viru, ale i když se okamžitě dostal na trh, nezabránilo to ničemu. Co se mělo stát, se stalo. Plán Harkonnenů o zotročení vesmíru dopadl katastrofálně. Po tom, co armády Kyborgů vyhladily vetší část jejich držav, a po genocidním náletu na jejich domovský svět, byli nuceni kapitulovat. Jejich říše se zhroutila. A nadlouho...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář