Hvězdná Brána Furlingské války - 15 - Světlo hasne
SG : Furlingské války - 15 - Světlo hasne
Epochální střetnutí mezi aliančními a furligskými loděmi vešlo do dějin. Muselo. Několik stovek lodí na obou stranách, jejichž posádky ze sebe skutečně dávaly to nejlepší, co mohly.
Kdo z koho. Buď my, nebo oni. Vítězství nebo smrt.
Sterndaal vedl asgardské lodě do útoku, a byl si významem bitvy vědom. Pohled na rozpůlené nebo taranované lodě, a kusy mrtvých těl narážející do štítů, ten si bude pamatovat do konce života, a že by mohl být dlouhý ještě nějaké to století i bez pomoci klonování nebo nanoaugmentace.
Odpor byl přesvědčivě tvrdý, proti kvalitativní i početní přesile se však dlouho vzdorovat jednoduše nedá. Asgardi už nenasazovali staré řadové lodě, nýbrž zcela nové křižníky a bitevníky, tvarem připomínající vyhynulé létající tvory. Štíty byly vrstvené, a delší nabíjení zbraní překonávaly výsledky – asgardské touto dobou překonávaly všechny štíty jiných ras, kromě mizejících Antiků.
A selhání štítů nepřítele pro něj nebylo to nejhorší.
Běložluté výboje se „rozprskávaly“ po pancířích furlingských válcových křižníků, rozžhavovaly je doruda, až jim selhávaly zbraně, vychylovací paprsky, zkrátka vše a přetížilo se vedení energie.
Dvě třetiny nepřátelských plavidel proto explodovalo zevnitř.
I zlaté pyramidy kontroverzních spojenců se činily, a rozhodně nenechaly „práci“ jen na Alianci. Na rozdíl od ní jim nesmrděly zářezy na hlavních i počtem civilních transportů, evakuovaných z planety.
Velitel Sterndaal to nerad trpěl. Tolerovat by bylo silné slovo.
Hluboké pohrdání bylo pořád málo.
Snažil se to ignorovat, ale copak to jde, když i rychlá hlášení eskader jsou plná bezbranných obětí?
Vítězové se usazují nad orbitou, ale Raovy pyramidy klesají atmosférou, jakoby chtěly bombardovat, včetně jeho vlajkové. To už je na Asgarda příliš, tak přikáže svým bitevníkům, aby jim zabránily v bombardování.
Reakce je očekávána, a také se dostavila.
Asgard si přezíravě měří Raovu tvář.
„Obléhání už započalo. Čekáme na bezpodmínečnou kapitulaci. Nemají na výběr, proč marnit…“
„Váš velkokníže souhlasil s kompletní anihilací povrchu. Vaše lodě musí vystopat na vysokou orbitu, ať můžeme začít s likvidací městských oblastí na východě, kde se nacházejí výrobníky atmosféry. Bude to tak rychlejší.“ řekne Ra nemilosrdně
Od této chvíle se Sterndaal rozhodl jednat.
„To byla přeci jen propaganda. Nikdo by tomu ani…“ začne opatrně, aby si potvrdil své domněnky
Pochopil, že ten parazit mluvící zotročeným tělem ví, co říká.
Podle pohybů obličeje a kmitavými zamrkáními vnitřních víček Ra usoudil, že bude problém, ale měl ještě jednu dobře připravenou jistotu. Alespoň si to myslel.
„Posílám vám kopii plné moci od ctěného asgardského vládce, velkonížete Wyrnadda.“
Sterndaal bez svitu pochopení čte nevinně znějící tajný rozkaz, v podstatě aby se nepletl do vyhlazení furlingské rasy, na oplátku se Ra „postará“ o to, co zbude z Furlingů a jejich vazalů, zatímco budou moci napravit válečné škody a dopravit do Idy poškozené bitevníky.
Co nečekal, byla schopnost Raovy lodi změnit svůj tvar do podoby neznámé zbraně, namířené na největší kontinent. Síla výstřelu byla nečekaně silná, a vyvolala rázovou vlnu, pohřbívající průmyslové a obytné komplexy.
Sterndaalovy lodě se nebezpečně přiblížily Raově vlajkové, proto byl paprsek přerušen, a rozzuřený hlas generála Tallerka, sledujícího situaci, se rozhodně nezdá, že má chuť chválit nebo projevovat pochopení.
„Zemřely i nevinné bytosti. Furlingové udělali velké chyby, a stejně jako my za ně draze zaplatili.
Tohle není TA Aliance, jaké jsem přísahal věrnost!“
„Podvratné živly nebudu tolerovat! Splňte rozkazy, nebo vás zbavím velení, Sterndaale! Ihned!“
„Vy jste také skončil, vy „generále“!“ zakončí rozhořčený velitel nepříjemný dialog. Tallerk rozčilením tak nad takovou drzostí sotva lapal po dechu.
Šílenec. Blázen. Megaloman.
Sterndaal počítači poručí runovou klávesnici, a osobně pošle šifrované rozkazy, skryté jako kolísavé poruchy senzorů. Nebylo třeba složitě vydedukovávat, co se odehrávalo v jeho duši. Jeho loajalita k nadřízeným, a neochvějná víra ve vyšší dobro se v jediném okamžiku prozření ztratila do nicoty.
Věděl, že by nedokázal se sebou žít, a až muži a ženy z řad podřízených zjistí proč, je přesvědčen, že většina to zpětně odsouhlasí.
Zničte všechny neasgardské lodě, pokud zahájí bombardování povrchu. Sterndaal.
Naneštěstí s tím začaly Tallerkovy bitevníky, s čímž měl počítat. Kromě toho, sotva s tím začal, zablokoval vysílání z jeho křižníku, a oznámil mu, že přebírá velení alianční flotily v soustavě.
Předešlý rozkaz nedokázal zrušit dostatečně rychle, dříve, než byly splněny.
Paprsek z Raovy strašlivé zbraně stačil vyvolat děsivou vlnu, schopnou přeorat planetární kůru, naštěstí už se nemohl zaměřit na zrádná Sterndaalova plavidla, bočními kasematami i předními zářiči cupující obří mateřskou loď, co jen zázrakem se stihne zachránit i se svým pánem na palubě novým skokem do hyperprostoru.
Slyšel od Oanessanského komandéra cosi o furligské hlavě, na kterou Tallerk před nimi přísahal, ale považoval je za válečné báchorky, aby více znásobil divoký respekt k Alianci.
„Bojuješ zbytečný boj, Sterndaale. Chceš aby umírali Asgardi? Jedni z našich? Naše krev? To si přeješ?“
„To ty se schováváš za asgardské životy, co slouží tvým pokřiveným představám. Ty i Wyrnadd. Mělo mě to napadnout, to připouštím. Nemusel bych se pak zapojit do plánů rozpoutat zbytečné krveprolévání…“
„Ať zde nade mnou zvítězíš, ať zemřu nebo přežiju, Furlingové budou vybiti do posledního jedince. Dvacítka křižníků tříd Amral a Gerbevsek spaluje i tu nejposlednější známou kolonii modrokožnejch pacifistů, to nezastavíš, ani kdybys chtěl. Kromě toho, viděl si účinek té zbraně. Velkokníže se Raovi jistě nějak revanšuje za tvou ukvapenou reakci…k naší škodě bohužel. Tak, co uděláš? Jak se rozhodneš?“
Pronikavě mrazivý výraz je pro generála jedinou momentální odpovědí.
„Rozhodni se správně Sterndaale, jestli nemohu apelovat na patriotismus a úctu k představenému, tak na tvé instinkty coby také Asgarda…
„Podle svých instinktů a svědomí, jako vždy. A s takto velkou…“ zvedne bílý oblázek na pultu „…vinou, žít dokážu.“
Koncentrovaná palba ze třiceti lodí trhá jejich Tallerkovy věrné protějšky.
Generál má potíže se udržet ve vzpřímené poloze. Střelba se probíjí i štíty jeho lodi, a vyřazuje i podporu života. Z děr v trupu vylétavají těla a vzduch.
Padlý kus kovu spadna na Tallerka, marně se dovolávající pomoci na subprostorových kanálech.
V posledním vzdoru se mu podaří nové spojení se Sterndaalem, aby zastavil palbu, nebo budou za velezradu souzeni i jeho podřízení stejně jako on sám. A trest by byl společný.
„Už jsem si vybral. A ty také.“ odpoví, a sérii přesných pulsů rozloží generálův bitevník.
Velitel Sterndaal vydá společné koordináty setkání. Tam, kde je i velkokníže. Musí tam dorazit dříve, než mu dojde, co udělal.
Zabít ho nemůže. Ale pokud bude Wyrnadd zbaven válečné cti, tisíciletí veteráni z elitních gard ho přestanou poslouchat.
Tallerk a Wyrnadd to měli propracované. Vyhladit Furlingy a desítky dalších zotročit prostřednictvím Raových vojsk, a podpořit na Othalle nutnost příštího jednotného postupu pod nově posvěceným absolutismem.
Už předtím podezříval Tallerka ohledně liknavosti se zničením Isengardu, ale nemohl tomu uvěřit. Byl si jist, že prostě nedorazili včas – a u furlingského domovského světa ta kapka pochyb přetekla.
Holomapa se rozzářila před Sterndaalovým obličejem, a automatický navigátor žádal potvrzení cíle.
Dotkl se bodu na samém okraji dynamické mapy galaxie.
Cimmerie, hraniční svět, a shromaždiště asgardských sil.