Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hvězdná Brána Furlingské války - 14 - Procitnutí

27. 10. 2009

SG : Furlingské války - 14 - Procitnutí

Kód:
úvodní melodie: http://www.youtube.com/watch?v=R_oaFpjbx_Q



Jsou jedinci, jistí si sami sebou. Sebevědomí bylo slabou stránkou velícího prostoru Pa’a’dak, Bic’chata To.
Myslel si, že s posledními zdokumentovanými bitvami Asgardy zná – že chápe jejich psychologii. Byrokrat a rozšafa, co chce všemu rozumět.
Také to tak podle toho dopadne. Nejvyšší hierarchie mohla mít lepší ruku při volbě nových velitelů.

Přepravní paprsky patnácti různorodých válečných korábů pod Sterndaalovým velením předvedly vynikající výkon - před pár hodinami vtažené asteroidy se nyní zhmotnily přímo u furlingských křižníků. Některé nestihly zavčasu uhnout vrženému kamení, a doslova se o něj roztříštily po kolapsu štítů. Jiné se střetům vyhly, ale za cenu vypadlých štítů. Obyčejně by to nebyla zas taková katastrofa, plazmou litý pancíř vydrží i víc, jenže záření znemožňující transport nepřítele bylo zakomponované přímo v generátorech štítů.

Sterndaal s něčím takovým očividně počítal.
Paprsky znovu nasály svůj asteoridový obsah, a prokázaly svou nebezpečnost - kusy kosmického kamení poslaly přímo do křižníků. Bizarně lámané konstrukce vybuchují.
Furlingové ustoupili bez jediného výstřelu.
Z druhé strany se odhalila druhá polovina flotily, a začala dělat totéž , co předtím. Kýčovitý boj se stal skutečností.
Dost pilotů se tomu po přistání smálo.
No aby také ne, když je právě de facto ukamenovali...

Věděl, že po tomhle výsledku brzy upraví výkon rušení paprsků, takže pro příště to riskovat nebude, přesto – byla to švanda, zavzpomínat si takhle na dávné souboje mezi kmeny s praky vrhajícími lesklé oblázky…

„...ničemní Asgardové vždy zachovávali obojetné chování. Zatímco se naši diplomaté pokusili civilizovaně vyjednávat, byly napadeny okrajové kolonie. Nikdo nepřežil. Ukažme jim to nejlepší z nás, ať se zalknou ve své vlastní krvi! Musíme zvítězit a jistě zvítězíme! Tribun lidu Qasog'aan k tomuto řekl...“
Promítací aparát na hranatém stolu z šedého matného kovu se vypnul.

Modrá dlaň ho smete ze stolu, spolu s dalším tuctem přístrojů komunikačního a záznamového charakteru. Na vyplňování formulářů a neustálá identifikace a potvrzování příkazů nemá náladu.
Co můžou udělat? Odvolat ho? Popravit. Hořce se pousmál. To je tedy výběr…

Furlingský komandér pevnosti Ceutuiasis se už smířil se smrtí. Má 2878 podřízených, rozdělených do tuctu triniem zatavených fortů, každý s několika zastaralými iontovými děly a těžkým plazmovým zářičem proti mateřským lodím, co se nepříjemně dlouze nabíjí.
Přílišné odčerpávání zdrojů do stavby nejmodernějších superkřižníků, u nichž se nikdo neodvážil oponovat se zřejmými nedostatky – totiž, že bez spojení a znásobení energie se pohybovaly hyperprostorem zoufale pomalu, a i zde se na těžké obraně nelpělo. Nijak silné štíty a proměnlivá kvalita rychle stavěných polobiologických pancířů potíže znásobily.
A zde si komandér uvědomoval to nejhorší – na obranu nebyla Říše připravena už čtyři sta let. Kdysi monumentální síť pevné „bašty odporu“, padla za oběť expanzi, a sotva třetina byla funkčních. Z toho jen málokterá měla víc než kádrový stav, a vojáci s důstojníky tam byli posíláni viceméně za trest.

Má za povinnost „jen“ to, aby se pokusil zastavit eskadru padesáti aliančních lodí.
Nemožný, sebevražedný podnik.
Kastovní hierarchie selhala už dávno, a komandér si to dobře uvědomoval. Příklad, co se udal teprve před několika hodinami je tragickou ukázkou tohoto selhání - flotila střežící linii obrany mezi těžebními koloniemi, se dala zlákat do pasti, kde na ní čekala dvojnásobná přesila, co je vyřídila na místě. Blázen. Už viděl vyznamenání a slávu, a nezůstalo z nich víc, než pole trosek, co do roka pohltí blízký plynný obr, nebo je gravitace změní na prstenec, jakoby na oslavu té hanby.

Ten blb svým významným postavením zničil sám sebe i s flotilou. I v totalitě existovaly skuliny, a tou byl v Říši wirenet. Komandér dostal rozkaz k obraně bez posil, údajně jde jen o deset nepřátelských křižníků.
Hackem do wirenetu získal přesné údaje průzkumu. Bylo mu jedno, že za odhalení jsou doživotní nucené práce. Teď nebudou bojovat za svobodu, za druh nebo vlast - v každodenním vymývání mozků byly posádky vojenských a těžebních základen o mnoho volnější, než civilisté na centrální planetě.
Budou bojovat jen o svoje bezcenné životy. O nic víc nepůjde.To se od nich čeká. Vlast od potřebuje oběti na oltář boje za lepší zítřky, nebo jak tomu propaganda říká.
Ka'samovi vyhnanství na tomhle místě pomohlo. Naučil se samostatně myslet, což byl běžný důsledek očividného klidu na podobných pozicích.
Říše o ně nestojí, a jsou jim ukradení. Takoví jako oni, jim jen přidělávají potíže. Posílají na okraj společnosti a do první linie svobodomyslné a revoltující Furlingy, aby zachovali zdravé tupé stádo…
Bylo mu z toho na zvracení. Z nich i ze sebe. Teď padnou jako obránci té elitářské špíny. Poprava by mu osobně byla milejší…

Obrázek

Viekette se v sousedním prostoru tolik nedařilo, až byla ráda, že není přítomen nikdo z vyšších velitelů. Počínala si naprosto špatně, což nebyla tak úplně její vina - jen, jakoby se jí držela ta proklatá smůla.
Nic nevycházelo od chvíle, kdy bitevníky pod jejím velením opustily dobře zvolenou schovávačku. Pozdě detekovali maskované pole detektorů. Na druhou stranu, mohla na tom najít i pozitiva - poutala na sebe tolik nepřátel, že odlehčila Raově flotile, co neměla tak vyspělé technologie, ale zato byla vhodnější pro bleskové údery, takže zatímco tak tak unikala hrůzu nahánějící trojnásobné přesile, pyramidy a destabilizovaly celou těžební oblast prvního řádu, Říší označovanou jako E'nar14.5, přičemž stupnice výnosti končí číslem 15.

Rozhodla se, že přece jen zaútočí na původně vytyčený cíl, podle chatrných zpravodajských údajů jde jen o nanicovatou, zastaralou hraniční pevnost s minimální a k tomu demoralizovanou posádkou. Snadný, lehce proveditelný palebný přepad, prostý nálet, tak jednoduchý, až je urážející.

Počkat. Reálná šance přece je. Napájecí jádro pevnosti by při výbuchu způsobilo kolaps jádra, pokud si dobře pamatuje. Znovu zapne emitor holoobrazu, a najde si původní plány a taktické návrhy.
Přesně - dokonce se s tím i počítalo, aby se nepřítel nezmocnil ani jednoho fortu, a nemohl postavit novou pevnost.

Bude to čestná smrt. Nevystřelí jedinou ránu. Říše přijde o jeden z malých kousků své moci v podobě téhle državy, a zároveň nezradí svou rasu v boji o přežití.

Světelný, zvukový a telepatický poplach rezonuje zdmi. Pak dunivé dopady střel.
Autodestrukční sekvence. Komandér zadá čísla, své DNK, a odpoví na logickou hádanku, kterou pochopí jen Furling. Taková hříčka.
Copak by příslušník jiné rasy pochopil, proč je jediná správná odpověď na otázku, čím jsou obloha a moře stejné a zároveň odlišné?
Stěží. To také byla to slovo.

Velitel základny vyjde na povrch. Modré zbarvení oblohy se blíží barvě jeho kůže. Jeho vlastní fort je dosud nedotčený. Ještě jednou se zahledí na svět, co mu byl vnucen. Série bílých pulsů dopadá na bunkry okolo přesně v čas exploze přetíženého jádra.

Čtyři nepřátelské lodě vypařeny, čtyři neopravitelně poškozeny. Bezpečná vzdálenost byla pomýlená, neboť Asgardi opravdu neměli ani ponětí o vedlejším efektu autodestrukce, tedy rozstřelením celého světa.

Důstojnici Viekette dnes vskutku nepřála náhoda.

Ne.

Dalo by se toho i využít k něčemu dobrému. Většina flotily byla v dokonalém stavu, a monumentální exploze nadlouho zahladila stopy. Až přesně přeměří částice, zda-li nemají po problému, mohou proniknout hlouběji do Říše. Snad až…

K tomu budu potřebovat spojení se Sterndaalem.

Plán konečného úderu budou muset vypracovat sami, bez Tallerkova vměšování. Ten pomstychtivý bastard by je snad skutečně nechal dobývat kousky po kousku za cenu velkých ztrát.

Válka brzy skončí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář