Hvězdná Brána Atlantida : Delenda Est Část 10.
Stargate Atlantis: Delenda Est, part 1.10
"Nikdo není povinný konat víc, než může."
- Aulus Cornelius Celsus
Otvírající se hyperprostorová okna, z nichž se zhmotní wraithské lodě. Vypadají jako běžné typy Hive a Křižníků, při bližším pohledu se však dost odlišují. Pancíř je mnohem více symetricky „rostlý“ a dokonce – lodě disponují jakýchsýmy modrozeleně pulsujícími štíty.
Blízko nich se demaskují lodě TFP a Orderu, které ve stejný okamžik začaly palbou bušit do trupů nejbližších lodí.
„Naše flotila ať soustředí palbu na nejbližší Hive, Order se postará o doprovodné Křižníky.“
„Pane, zachycujeme cosi podivného…“ říká technik na můstku Caesara, zatímco první wraithská lodě vybuchuje v nám známou modravou zář.
„Většina těch lodí není skutečných!“ křičí zbraňový důstojník s technikem zároveň, a opravdu.
Střely z lidských lodí prolétávají pouhými iluzemi lodí…hologramů?
„Ksakru, co dálkové senzory?!“ ptá se Sheppard rozčileně, vstávaje z velitelského křesla
„Dle nich byly všechny skutečné! A i teď se pro ně zdají…“
„Sklapněte! Nemáme čas to teď rozebírat (zapíná komunikaci) Lodím Orderu, tady plukovník Sheppard.
Zatraceně, copak na nás čekali?!“ ptá se John, těžce se ovládající hněvem
„Ano, víme! Posíláme vám právě nová data a souřadnice. Zatím zničíme ty zbývající!“ odpoví hlas Larrin
„Pane, jen čtyři Hive a osm Křižníků jsou…byly skutečné. (zadrhne se) A-ale mohli by utéct…“
„Dekopoulosi, že nás zdržují mi došlo taky (John se otočí ke zbraňovému důstojníkovi) Nechat je tu ale také nepřichází v úvahu. Sundáme ty zaštítované zmetky! Railguny, záběr palby úzký okruh, na pravobok Hive!“
John znovu usedá do místa velícího, a dál chrlí rozkazy. Ty svině už nikam nepoletí…
„Vypusťte 302ky s protilodními střelami!“ nařídí John
O minutu později již vzlétají F-302 s, o trochu většími raketami v podvěsu. Na konci mají cosi, co trochu
připomíná pohonný systém dronu. Mají vyčištěnou cestu a určené cíle. Střely jsou odpáleny. Kličkují mezi několika troskami, ne tak šikovně jako pravé drony, ale nesrovnatelně lépe než rakety.
„Hlavice střel iniciovány. 3….2….1…“
Zahlédneme snad deset explozí, a zbylé pravé lodě zmizely, stejně jako hologramy. Jejich projektor musel být jen v jedné z nich.
„Tak a teď…“ říká spokojeně John na můstku své lodi, ale přeruší jej taktický důstojník
„Pane? Obdrželi jsme zprávu od lodí Orderu. Mají nové informace ohledně zcela skutečné Wraithské flotily.“
Velká terasa na Atlantis, přeplněná krabicemi s municí a zásobami všeho druhu. Zahlédneme kousek od nás několik hlavní railgunů, a zívajícího vojáka na stráži. Pohled na oceán a zdi pro něj musí vypadat již velmi nezáživné.
„To není sakra moje věc, kde ty doutníky seženete! Pro mě za mě je vytáhněte maršálovi z prdele, ale nevracejte se bez krabice doutníků!“ křičí Lorn na zásobovače, který mizí po anglicku
„Měl si říct Sheppardovi, bůh ví, odkud ten je bere.“ řekne mu opodál sedící Cadmanová s úsměvem
„Ne že bych se ho nenápadně nepokusil zeptat, ale nemyslím, že by to k něčemu bylo. (tázavý pohled) Řekněme, že jsme si právě v poslední době nepadli do oka.“
„Má to něco společnýho s tou akcí na Satedě?“ zeptá se Laura jakoby nic
Skvělý. Takže veřejný tajemství. Ještě že se ptá právě ona. Důstojník a navíc žena.
„Jak to vlastně bylo? Přece jen ty a Sheppard jste…“ naléhá Laura
„…jo přežili. (pauza) Nechci se o tom bavit, víš to moc dobře.“ tvrdošíjně říká Lorne
„O co jde? Jsme přece přátelé a navíc – přece to nebyla tvoje chyba!“
„Samozřejmě, že to byla moje chyba!“ vášnivě zvolá Lorne
„Přece…“ chce namítnou, ale Lorne pokračuje
„Vždy jsou chyby na straně velících, zvláště těch, kteří na rozdíl od svých mužů přežijí. Jak už jsem ti jednou řekl, nechci se o tom bavit.“ končí Lorne se zvláštně utrápenou tváří.
„Proč ani teď, na taktické poradě není přítomen žádný Olesiánský zástupce?“ zeptá se John
Larrin se zatváří asi tak, jakoby omluvně říkala „ten pán za svou blbost nemůže“
„Z několika jednoduchých a přesvědčivých důvodů. Měla jsem za to, že víš proč, přece jsi to sám slyšel. Jestli to není v tom, že jste si plně neuvědomili proč, což mě zaráží.“
„Důvodem taktické porady je…(uvědomí si, že začíná papouškovat pojmy) vlastně proč ti to říkám, když to víš.“
„Olesiané nesouhlasili s naším, a Geniiským rozhodnutím vám věřit. Po tom, co jste způsobili vyhlazení poloviny jejich civilizace, a útěk z domovského světa, je zázrak, že na to přistoupili.“
„My ?! Vždyť odsuzovali na smrt vlastní, nevinné lidi!“
„To jsem si myslela, že nejsi tak hloupý, Johne! Aby ochránili většinu, museli obětovat menšinu, máš vůbec ponětí, jaké to je? Těžko. A to měli štěstí, že se jim podařilo účinně zničit první dva Wraithské útoky.“
„Dělali jsme to, co jsme považovali za správné.“
„Je zvláštní, že když vy děláte vždy to, co je vašem nejlepším úmyslu, skončí to mnohem hůř, než kdybyste od toho dali ruce pryč!“
John se zamyslí, a musí v duchu uznat, že má Larrin vcelku pravdu. Olesiané, Arcturus, planeta dětí, Replikátoři…
„Teď to není podstatné, Larrin. (mírně napjatá pauza) Raději vymysleme něco, co naopak dá nějakou podstatnou výhodu nám. (Larrin se dívá sarkasticky) Na NĚCEM se dohodnout můžeme.“
„První rozumná věc co od tebe po dlouhé době slyším.“ říká Larrin
Podřízení důstojníci TFP a Orderu si téměř současně oddechnou. Jen tímhle to ale určitě neskončí…
Z hyperprostoru, z obou stran wraithské flotily se objeví dvě smíšené flotily nového lidského spojenectví. Z lodí Cestovatelů v dlouhých salvách vylétávají z hlavní rudé pulsy, zatímco lodě Olesiánů pálí jakési krátke žluté paprsky, které propalují wraithské štíty, a do ruda rozpalují organický pancíř.
Trojice pozemských lodí, Apollo, Tacitus a Caesar, letí v útočné formaci k jedné z Hive.
„Energii do předního štítu! Přímá palba do zbraňových šachet lodi!“ nařizuje plukovník Ellis
Silné coilgunové střely vnikají až do vnitřku Hive, zatímco mračna railguných trasírek likvidují formace Dartů, snažících se chránit loď. V pozadí je jiné Hivce je organický pancíř doslova řezán na kusy Olesiánskými paprsky.
Nevidíme žádné letky F-302, ale zato Dartů se začíná rojit až nepříjemně mnoho, a to i na warithské poměry.
Cestovatelé již zničili několik Křižníku, ale dva již unikly kvůli spadlým štítům, do hyperprostoru.
„Tady je velitelka Larrin. Musíme se stáhnout, nedokážeme se již útokům ubránit! Držte se!“ ozve se z komunikátorů na lodích TFP a Olesiánů.
Až nyní si všímáme toho, že wraithská flotila, na kterou útočí, je vskutku gigantická, nejméně dva tucty Hive a padesátka Křižníku určitě. Rozdělují se ve své vlastní formace, zaměřujíc se především na Olesiánské lodě, které patrně vyhodnotili jako nebezpečnější. Toho si však Lorne všimne nejdřív.
„Kryjte ústup Olesiánů!“ křičí do komunikace, a ostatní lodě uposlechávají, i Sheppard a Ellis.
„Pošlete jednu hlavici do prostoru mezi Orderem a Wraithy!“ nařizuje velitel lodi BC-304 Hefaistos.
Po chvíli se uprostřed záplavy Dartů roznese tlaková vlna, která je promění v prach. Olesiánské štíty, patrně žáadné velké zázraky, selhaly, a museli se i oni stáhnout.
I na lidských lodích je znát hranice bojových možností, a v takové vražedné palbě by neměli nejmenší šanci.
„Všem lodím TFP, tady plukovník Sheppard. Nařizuji ústup k Atlantis. Hned!“ křičí John.
Tento rozkaz nemusel být dvakrát opakován. Vykonán byl rychleji, než mohl být potvrzen, zvláště u Tacituse, který již inkasoval skrz probitý štít několik salv do přídě, a podsvětelných motorů. Naštěstí hyperpohon měl zjevně v pořádku. Žádná nevyvázla zcela bez úhony.
Wraithských lodí nebylo zničeno mnoho. Deset Křižníku bylo ztraceno, a pět Hive. Měli štěstí. Ale pokud někdo neopakuje stejnou chybu dvakrát, pak jsou to dnešní poražení.
Přepad se zdařil. Snad je tím zdržíme. Možná…pomyslí si Lorne, dívající se na modravý paskvil hyperprostoru
Lodě TFP, přistávající na Atlantis, kde již probíhá debriefing. Přítomno je několik důstojníků.
„Útok byl přesný, jak to jen šlo za dané situace. Díky informacím od Genii jsme je dokázali napodruhé zastihnout zcela nepřipravené.“ hlásí na debriefingu Sheppard
„V prvním střetu byly jimi použity pouhé senzorové a optické přeludy, jestli dobře rozumím.“ říká maršál
„Pane, spíše jde o technologii, tvořící skrz wraithskou psychokreativni schopnosti emanace, jež způsobují…“ začne doktor Kavanagh, ale přestane když spatří tvář plukovníka Quincyho.
„Ehm, pardon. Ano jde o velmi přesvědčivé…atrapy.“ potvrzuje Kavanagh
„Tu druhou, zjevně skutečnější flotilu jste však napadli s úspěchem, a beze ztrát, až na dílčí poškození,
nemýlim-li se?“ tázavě říká maršál
„Na základě informací, posléze získaných od Geniů.“ odpoví klidně Sheppard
„Ti je získali jakým způsobem, když i my jsme se nechali oklamat? Zmínili se o něčem, nebo opět projevili nedůvěru vůči TFP a vy svou…přehnanou důvěřivost?“ ptá se Quincy
„Prostě to věděli, více jsme pro danou situaci ani nepotřebovali vědět. (pauza) Nebo vám vadí, že jsme jim dali trochu za vyučenou?“ řekne Lorne sarkasticky
„Co se takhle zabývat naším skutečným problémem? Má někdo zde vůbec ponětí, co už mohli Wraithové s technologií přeludu dokázat? Navíc, Wraithské lodě v obou bitvách se konstrukčně lišily.“ podotýká Kavanagh
Maršál s úsměvem na rtech pozoruje hašteření důstojníků a civilistů, a sám neví, co si má o tom přesně myslet. Bude třeba si znovu promluvit s Ladonem Radimem, teď už nějaké utajování pozbývá jakéhokoli smyslu.