Jdi na obsah Jdi na menu
 


Battlestar Charybdis - 6 - Planeta bohů

27. 10. 2009


Obrázek

Battlestar Charybdis – 6 – Planet Of Gods

Kód:
Hudba : http://www.youtube.com/watch?v=eON5O5MRz5M



Veliké nákladní plavidlo jménem Mithra svou hlavní funkci tržiště pro všechny plní bez problému i dnes. Rozsáhlé prostory skladiště jsou plné jak stánků, tak stálejších obyvatel lodi, majících obchody po stranách, v bývalých strážních stanovišť a obytných prostor.
Snad až mnoho lidí se tlačí před výběrem nejdůležitějších komodit. Známé tváře kšefatřů se líbezně usmívají na zákazníky, zvláště na děti, někteří i s uctivou poklonou, aby je mohli v okamžení nemilosrdně oškubat. Těžce ozbrojená ostraha dává pozor na zloděje, a podvodníky. Bylo třeba šesti nepoctivců vyhozených do téměř absolutní nuly kosmu, a jejichž tváře zdobí zadní stěny lodi, pod nimiž jsou napsány prohřešky, pro něž byli odsouzeni k smrti.
„Promiňte pane, nevíte, kde je ten pán, co tu ještě před dvěma dny prodával čerstvé ovoce?“ zeptá se s patrným rozechvěním starší žena vojáka, hlídkujícího u hlavního vchodu.
Nevypadá nejpřívětivěji, ale přesto se zamyslí, ve snaze jí odpovědět.
„Vy asi myslíte Jona Arrase, že? Zkuste počkat, třeba zrovna nemá k dispozici žádný raketoplán…“
„Ach tak, děkuji.“
„A madam, dejte si pozor na svůj majetek. Přes veškerá opatření zde může dojít ke krádežím.“

Navíc vědět, že ti kapsáři bývají i děti rodičů, co chtějí víc, než mají. Ty bych vlastnoručně spráskal raz dva.

Konference všech vyšších důstojníků flotily se nemohla obejít bez zakončení s kvalitním alkoholem, prostitutkami a dýmu z doutníků a cigaret. Briefingová místnost je nyní plná pohodlných sedaček, a slabší povahy s přehnaným smyslem po pořádek patrně odešly už dávno.
„Kontraadmirál to tu vede pevnou rukou, to se musí nechat.“ podotkne kapitán Sykes, a dolije si zelenou tekutinu do sklenice až po kraj.
„A kterou máš na mysli?“ řekne rozjařeně jiný důstojník s hodností majora a insignií Battlestaru Ganymedes, a ukáže na svého vrchního velitele, jak jednou rukou drží okolo pasu zrzavou krásku, a druhou láhev mnohaleté kořalky kdo ví odkud.
„Všechny tři ruky myslím.“ zahlaholí Sykes, a sesune se z křesla. Stráže jej co nejopatrněji odtáhnou ven.
„Vidím, že si to užíváš.“ řekne Darn svému XO. Není až tolik pod parou, jako obklopený velmi mladými slečnami, znajících svou práci dokonale.
Kontraadmirálovi to nedá, aby se tomu pohled nesmál.

Plukovník, a nestačí mu ani dvě z nejlepšího výběru. Kam se podělo to jeho, co je pro dobré pro vojína, je dobré i pro důstojníka?


„Nemáš vy zvyku své podřízené nechávat utržené ze řetězu.“ Darn povytáhne obočí „Konstatuju, nevyčítám!“ doplní a upřesní svá slova plukovník Crookes.

Jen ať si užijou. Spokojeným se umírá lépe, jak říkával táta.

Zasměje se. Alkohol zjevně na něj účinkuje stejně, jako na všechny obyčejné lidi.

Nebo jak říkal můj první velící, major Seeker – Canceronka na matraci, kulka do hlavy, a zemřeš jako šťastný chlap!

Odejde bez vrávorání, jeho tvář je čistá a bezelstná

Před několika dny

Patriarcha církve uznává Darnovu pozici Vůdce, a prohlašuje, že srdce všech věřících ve flotile se k němu obracejí s neochvějnou vírou. Dovede je k vítězství nad strašným nepřítelem, a zavede je domů. Na Kobol. Dav v hangáru hřmí stovkami hlasů, nově povýšený kontraadmiral slibuje, že zplozenci zavrhlého boha zemřou v plamenech zbraní lidí…


Dnes

Kontraadmirál Darn poklidně popíjí svou obvyklou dávku nechutné sladké směsi. Hořký “multivitamín“ do sebe lije v litrové dávce jedním douškem. Přemýšlí o událostech minulých dní, i o tom, že alkohol je jed hodný sestrám Gorgonám.

Není to poprvé ani naposledy, kdy si duchovní překroutí a vymyslí, co se jim zrovna hodí. I kdybych byl čímkoli podle Svitků, nic si za to nekoupím, ani nebudu mít lepší pocit.

Zvedne knihu, odloženou na koženém křesle.

Jestli jsou roboti závislí na těchhle pradávných blbostí, je třeba vědět každé slovo.
Příště musíme očekávat tu nejtvrdší reakci protivníka, jen co se jim objevíme na DRADISu…


Orezlé skladiště v hlučné těžké nákladní lodi se absolutně neslučuje s jeho nynějšími obyvateli, kteří tam vypadají mnohem více doma, než nenadálí návštěvníci v podobě komanda s automatickými „Co chcete? Tady nemáte co dělat!“ křičí dobře oblečený muž. Není jediný takto oblečený muž. Jeho osobní strážci mimoděk hledají zóny úniku.

Kontraadmirál otvírá knihu, s poměrně nevýraznou obálkou. Název „Odkud pocházíme?“ není vyveden v žádných živých barvách, jen v přehlédnutelné šedé.

Tolik let jsme se báli zjistit něco o našem původu, a donutí nás k tomu náš konec. Ubohé.
Pochyby je však nutno vyříznout jako rakovinu. V této poučce se Pýthie nemohla mýlit.


Totéž skladiště. Černě oděné komando zatarasilo všechny východy.
„Nevím, kdo vás poslal, ale postaráme se o to, aby se vám nesplnění vašich rozkazů vyplatilo…“ začne klidně mluvit nejstarší z nich
„Střílejte! Nevidíte, že nás zlikvidu…“ převezme iniciativu kravaťák vedle něj. O milisekundu poté, co nedořekne zlikvidují, schytá do sebe nejméně dvacítku střel z několika krátkých dávek.

Darn dále čte. Kniha obsahuje výňatky ze Svitků i vědecké závěry a hypotézy, což je poznat dle rozdělení kapitol.

A pak Zeus řekl – návrát bez oběti krve je nemožný, odešli jste příliš brzy. Každým návratem zaplatíte více, dokud se nerozhodnete vrátit ze své vůle.

Další kapitola.

Zda byli bohové nelidské bytosti z kosmu, nebo lidé obdaření klinickou nesmrtelností.

To jsou ale bláboly. Velekněží se docela jednoduše zbláznili, a normálně myslící lidi raději odletěli pryč. A my z toho máme náboženství.
Ovšem když se fundamentalismus nasměruje ve správném čase na spravné místo…


Příslušníci elitní zásahové jednotky, kontrolují puls zabitých. Pro jistotu je střílejí ještě dvakrát do, do týla a spánku. Pečlivost nade vše, tak by mohlo znít jejich motto.
To oficiální je napsáno na jejich znaku na rameni, tvořený nikoli fénixem, nýbrž trojhlavým psem Kerberem, strážcem podsvětí, z jehož očí neustále sálají plameny. Heslo napsané okolo něj je napsáno prastarým dialektem, mrtvým jazykem, jen někdy jím mezi sebou hovoří duchovní.
Zní – Duše sloužící na věčnost, ochraňující nevinné.
U Kerberových drápů je ještě vyjímá jeden nápis – Kargon – neboli zabíječ démonů.
Mrtvoly popravených jsou odnášeny do airlocku, a vyhazovány do vesmíru. Nikdo je nikdy nenajde. Nikdo se ani nedozví, jak skončil poslední výkvět kriminální organizace.

„Upozornění - Vyžádaný hovor pro kontraadmirál. Opakuji…“ přeruší čtení knihy, a zvedne sluchátko lodního interkomu.
„Poslouchám.“
„Vše v pořádku.“ pronese hlas poručíka Lethuse
„Děkuji, to bude vše, poručíku. Dejte svým mužům 24 hodin na odpočinek podle jejich chutě a potřeb.“ odpoví mu admirál, navýsost spokojen s tím, co právě uslyšel.

Vykonavatel, přerušující hovor, není. Splnil rozkaz, to je celé, přestože mnohem raději tento, než před týdnem, když skočili mezi dvě staré baseship. První vyřadili dříve, než si povšimli její nefunkčnosti.

Pro milost všech bohů Olympu, měli jsme to odstřelit z dálky, a neprovádět průzkum.

Před týdnem


Průzkumné týmy váhavě procházejí chodbami opuštěné baseship, nacházejíc těla, vypadající, jak by je stáhli z kůže, a to poměrně nedávno. Jiné vypadaly znetvořené od narození. I ty nejotrlejší žaludky se otřásaly vším, co potkali.
Opravdové zhnusení ovládne poručíka Lethuse až ve chvíli, kdy on i zbytek jednotky vidí úplně všude nádrže s lidskými těly. Panáci?
„Rozstřílejte je!“ rozkáže bez váhání
„Je dobrá nápad je rozbíjet, pane? Nemíme zhola nic…“
„Ne nevíme, a není to dobrý nápad. Kontraadmirál nařídil, vyřídit vše rychle. Rozkazuji všem zahájit palbu!“
Rozbíjené sklo, padající nábojnice, těžký a rychlý dusot rezonuje ocelovou podlahou. Přebíjení. A další.
Vrávorající postavy z rozbitých nádrží všude vystraší vojáky k smrti. Jsou jich stovky. A většina se plazí rychle. Nebo hůře – běží!
Jako z filmu o povstání mrtvých z podsvětí. Ba ne – tohle je skutečnost, a ta je ještě děsivější.
„Sakra, ty věci se hýbou!“ přeřvávají se v běhu pryč, a poručík s ohledem na tenčící se zásoby munice, rozkáže oddílu, který míjí, aby to vyčistili plamenomety, a vypadli co nejdřív v Raptorech, než jim dojde hořlavina.

Nejstrašnější rouhání, jehož jsou ty věci schopny. Darn má pravdu. Jestli jsme tohle stvořili, je více než naší povinností to vyhubit.


Ztracená planeta Bohů a lidí se nedůstojně zakrývá mračny raiderů, a jejich mateřské lodě obklopují posvátný svět. Třináct basestarů. Jakoby se jejich majitelé pokoušeli o velmi nechutný vtip. Na propracovaném rozestavění kolem celého Kobolu si dávají zřejmě záležet, aby je nikdo nedokázal překvapit.
Jak by je mohly překvapit ubohé zbytky kdysi mocných pánů prvních Cylonů…

SKOK!

Celé dvě letky se rozmlátí o neforemný, ošklivě vypadající kovový objekt.
Mnohé raidery, i ty těžké, se rozbily na kusy o trup battlestaru, najednou se mezi nimi objevivší, bez DRADIS kontaktu. Nevitelný trup Megaery konečně zjeví aktivitu.
Kryty odpalovacích sil kdysi zatracované a předražené lodi, se s rachotivými zvuky uvnitř odsunou, a desítky řízených střel s těžkými konvenčním hlavicemi v podobě rychlých poslů smrti míří na basestary, zatímco muhutný pancíř a soustavy rušiček vylučují přesné navádění napadených.

Obrázek

Kontraadmirál zvedne sluchátko, a promluví věcným hlasem -
„Posádko Charybdy, a všichni lidé – vracíme se domů. Do našeho skutečného domova. Zbývá jediný skok na Kobol. Čeká nás velmi těžká bitva. Všem ozbrojeným plavidlům jsou odesílány souřadnice. Neozbrojené civilní lodě nás budou následovat přesně za hodinu!“

SKOK!

Darn ponechal otevřený komunikační kanál -
„Nemá cenu taktizovat, chaos je náš jediný spojenec! Battlestary mají jasně určené úkoly, ostatní se zaměřte na zesílení jejich obrany!“ otočí se k XO
„Hlášení o ztrátách!“
„Zatím to vypadá, že pirátská loď Carellia skočila téměř přesně doprostřed basestar, vybuchla i s ní, Defender 37 se dostal do nekontrolovatelného pádu do atmosféry!“
Battlestar Megaera odpálila poslední salvu raket, a skáče pryč. Sedm basestar se stává rozkouskovanou minulostí, o tři se postaraly jen její rakety.
„Cylonské basestar v počtu šesti! Přibližují se z odvrácené strany!“ nahlásí kapitán Cenewith kontraadmirálovi
„Přímý útok, podpůrné lodě roztáhnout na co největší obranný perimetr, do té doby než skočí, je donutíme síly rozdělit! Perseus a Ganymedes budou krýt postup Charybdy!“

Myslíte si, že toho nejsem schopný? To jste se zkurveně spletli, roboti zasraní!

Za neustálé smrtící palby z obou stran postupuje velitelská battlestar, ignorující vše, i oběť čtyř podpůrných lodí, trhaných na kusy raidery i cylonskými střelami.

Vipery se zaplétávají do soubojů s mnohonásobnou přesilou raiderů. Celé letky bojují o holé přežití.
I dva CAGové zahynuli, mezi nimi i kapitán Sykes. Po zásahu do motorů nebyl schopen se ani katapultovat, a rozbil se o bok Persea.

Charybdis odpaluje dvě desítky jaderných střel, z raptorů, i z lodních sil. Osmnáct je sestřeleno. Dvě proletí, a vybuchnou na určené cíle.
Kusy hvězdic padají na svět, jimi znesvěcený. Darn osloví skrčenou osobu, tísnící se k podlaze pod DRADIS, kde se objeví sedm nových kontaktů. Cylonské rezervy.
„Hezký pokus, ale tohle na nás neplatí. Megaera je totiž postavená, aby si poradila s vašimi křehkými hvězdičkami.“

Battlestar Megaera, osamocená ve své třídě, taková byla. Přední části se rozdělily, na čtyři kusy, s vlastními motory, mířící každá na basestar.
Jednočlenná posádka, připravená kdykoli opustit své stanoviště v záchranné kapsli s FTL, navádí svou část do středu cylonské lodi. Přichází o motory. Na tom nezáleží, setrvačnost dostačuje.
Čtyři části, sice hořící, bez motorů, a s narušenou strukturou, ale přece, naráží do mateřských lodí.
Byly určené, aby dopravily, opancéřované a vysokou rychlostí, atomovou hlavici ke zneškodnění hvězdic.
Ostatní zničí to, co zbylo z Megaery, a skočí do bezpečí. Zřejmě jim pokračování nestálo za to.
Jsou jejich další ztráty příliš? Snad. Prozatím.

Geniální odpověď na První cylonskou válku, kdy battlestary měly obrovské potíže s napadením mateřských lodí, ve středu zranitelných, kam ale prakticky nešlo dostat jedinou nukleární hlavici nebo dostatečnou palbu z lodních děl.
Sedmkrát vyšší pořizovací náklady při rekapitulaci konečných účtu stavby, v porovnání s třídou Mercury.
No, za tu cenu přece jen stála.

Darn přistoupí k sotva stojícímu ženskému panákovi s blonďatými (vlasy? Neřekl bych, pomyslí si), pozvolna se sbírající z podlahy, kde se slzami pozoroval zkázu sobě podobných.
„Jsi už poslední. Chtěl jsem, abys to viděl, a řekl jim to.“ řekne, a jedním pohybem ruky jí zlomí vaz.

Mluvit s tím v ženském rodě je nepřipustitelné.


Vytáhne z kapsy kapesník a pořádně se utře, jakoby se ušpinil. Následně jí ho na odchodu hodí do obličeje.

Pokecám si s paňácy o rodném Virgonu, a o tom, co hodlám udělat, a už tam čeká osm natěšených hvězdic na cestě do řeky Styx.
Zkusím pár provokací, ať je to virus, znovuzotročení a hledání Kobolu, a vy stále uvažujete v idiotské rovině, že vedu uprchlický cirkus, ochraňovaný za každou cenu.
Tak takhle se nehraje!


„Předběžné celkové hlášení o škodách, Crookesi!“
„Máme potvrzené zničení podpůrných lodí do jedné, defenderu, Perseus hlásí velká poškození obou hangárových částí, Ganymedes přišel o FTL. Bylo zničeno nebo silně poškozeno asi 75% Viperů.“

Pche, teď si zdrhnete! Měli jste tu ještě čtyři lodě, a my už prázdné nic! Hlupáci!

SKOK!

Civilní lodě měly určeny bezpečnější místa ke skoku, daleko od Kobolu. Posádky v přetížených, ztísněných kovových trupech s nadějí kontrolují své DRADIS zařízení.
Nejsou vidět žádný červené body. Žádní toasteři, jen battlestary.

O 13 dní později

Lesem na svaté planetě, domovu lidské rasy, se rozléhá střelba z mnoha stran. Centurion běží, seč mu zdroje v těla stačí. Jiný, vzdálen tak deset metrů napravo, je rozstřelen na dva kusy výbušným nábojem.
Z listí a bláta cosi na něj namíří pistoli.

Obrázek

Není sám.
Explodující střely, naváděné tenkými laserovými paprsky z pistolí, strefí svůj cíl. Toaster přichází o končetiny, a bezmocně leží
„Výborně chlapci, to byla poslední škodná.“ řekne čísi hlas

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář